×

Přednáška Henryho Urbacha

The Glass House (Skleněný dům) byl dokončen v roce 1949 na bezmála padesátiakrovém pozemku v New Canaan v americkém státě Connecticut. Skleněný dům, vlastní dům architekta Philipa Johnsona, dnes patří mezi stěžejní díla světové architektury. Spolu s několika dalšími stavbami (pavilon u jezírka, pinakotéka, glyptotéka, dům pro hosta, věž, vstupní objekt), které Johnson v průběhu následujících cca padesáti let na svém pozemku navrhl a realizoval, reprezentuje zcela unikátní syntézu umění, architektury a okolní krajiny. 

Johnsonův Skleněný dům je „dematerializovanou citací“ Farnsworth House od Ludwiga Miese van der Rohe. Ten vznikal v River Road ve státě Illinois v letech 1945–1951 v atmosféře složité komunikace mezi Miesem a zámožnou klientkou, chicagskou lékařskou Edith Farnsworthovou. Johnson mezitím jako kurátor Muzea moderního umění (MoMA) v New Yorku připravil velkou retrospektivní výstavu díla Ludwiga Miese van der Rohe v MoMA (1947). Tato výstava významně inspirovala Phyllis Bronfmanovou-Lambertovou, dceru prezidenta Seagram Corporation, když byla pověřena, aby našla vhodného architekta pro stavbu správní budovy společnosti na Park Avenue v New Yorku. Vybrala právě Miese, který přizval ke spolupráci Philipa Johnsona. Ten se pak zhostil především návrhů interiérového vybavení, a to jak v administrativní, tak ve společenské části objektu. Stavba mrakodrapu Seagram Building (1954–1958) byla pro oba architekty první realizací výškového domu, výjimečného navíc svým urbanistickým gestem. Oproti zavedeným stavebním, ale především ekonomickým pravidlům v newyorské zástavbě, poskytl totiž obyvatelům města nevídaně velkorysý veřejný prostor. Seagram Bulding architektů Miese a Johnsona je pokládán za kvintesenci stavby mrakodrapu 20. století. Phyllis Lambertová se později stala autorkou monumentálního publikačního opusu „Mies van der Rohe in Amerika“ (2001).

K inspiraci Miesem se v případě návrhu svého vlastního Skleněného domu Johnson otevřeně hlásil. Britský architekt a teoretik architektury Kenneth Frampton interpretoval Miesův Farnsworth House jako koncept „tektonický“, Johnsonův Glass House pak jako koncept „scénografický“. Na rozdíl od Miesova domu, ten Johnsonův „neplave“ nad zemí, ale je v ní pevně „usazen“. Od roku 2007 je Glass House veřejně přístupná památka spravovaná a chráněná Společností pro ochranu kulturního dědictví (National Trust for Historic Preservation). Více viz http://theglasshouse.org/  

Philip Johnson (1906–2005) je spjat také s Brnem. Jak vzpomněl ve své přednášce ve vile Tugendhat v prosinci loňského roku Petr Pelčák a jak z vlastní autopsie uvádí Vladimír Šlapeta, v srpnu 1930 navštívil Johnson Brno a prohlédl si právě dokončenou vilu Tugendhat. Bydlel ve vile Otto Eislera, který byl také jediným architektem, s nímž se zde setkal a s nímž ho pojil emocionální vztah. V roce 1939, těsně před vypuknutím druhé světové války, navštívil Brno podruhé. Setkal se opět s Otto Eislerem, který byl tehdy krátce po propuštění ze zatčení gestapem. Johnson, který již od roku 1933 inklinoval k fašismu, byl stavem přítele konsternován. Teprve v roce 1940 definitivně pochopil zhoubnost této ideologie a stal se přesvědčeným americkým demokratem.

Henry Urbach je od roku 2012 ředitelem The Glass House. Působil jako kurátor v Muzeu moderního umění v San Francisku a v Galerii soudobého umění a architektury v New Yorku. Je autorem řady publikací, přednášel na univerzitách v Los Angeles, v New Yorku a v New Havenu. Jako historik a teoretik architektury byl několikrát oceněn (univerzity v Princetonu a Columbii).

Přednáška se koná v pondělí 24. února 2014 v 17 hod. v technickém podlaží vily Tugendhat (prohlídka vily není součástí přednášky). Přednáška bude v angličtině a nebude tlumočena.

Vstupné je 100,- Kč; studenti a senioři 50,- Kč

Na přednášku je nutná rezervace na tel: +420 515 511 015/017 nebo na e-mailu: info@tugendhat.eu (omezená kapacita 70 osob).