48°12'27.31"N; 16°22'53.57"E

    MAK — Rakouské muzeum užitého umění / současného umění

    MAK je jedno z nejvýznamnějších muzeí svého typu na světě, které bylo založeno roku 1863 pod názvem k .k. Österreichisches Museum für Kunst und Industrie (c. k. Muzeum umění a průmyslu).

    Více >
    ×
    Uměleckoprůmyslové muzeum

    Uměleckoprůmyslové muzeum

    Moravské průmyslové muzeum založené 1873 patřilo k nejstarším uměleckoprůmyslovým muzeím na území Rakouska-Uherska. V letech 1880–1883 vyrostla na Husově ulici nová moderní výstavní budova. Právě zde roku 1904 poprvé oficiálně vystavovaly Wiener Werkstätte. Moravské průmyslové muzeum tehdy bylo důležitým kulturním místem Brna a kromě Josefa Hoffmanna ho navštěvovali i jeho další spolužáci z Německé vyšší státní průmyslovky, kteří ovlivnili podobu evropské architektury například Adolf Loos nebo Leopold Bauer.

    Když byla roku 1961 založena Moravská galerie v Brně, stalo se Uměleckoprůmyslové muzeum její součástí. V letech 1999-2001 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a poté byla zpřístupněna veřejnosti s novou stálou expozicí užitého umění a designu, představující to nejlepší ze sbírky MG v historické perspektivě. V roce 2012 byla expozice rozšířena o instalaci Prostřený stůl. Josef Hoffmann a Wiener Werkstätte v rámci Kabinetu Josefa Hoffmanna, dlouhodobě zaměřeného na představování evropské moderny. Stálou expozici doplňují prostory věnované krátkodobým výstavám designu, fotografie atd. Každý sudý rok se zde koná Mezinárodní bienále grafického designu.

    49°11'39.7"N; 16°36'17.41"E
    Jurkovičova vila

    Jurkovičova vila

    Vlastní vila Dušana Jurkoviče (1868–1947) v Brně-Žabovřeskách je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Vila inspirovaná britskou a vídeňskou modernou je doplněna prvky lidového umění a na kulturní stezce tak představuje výjimečnou stavbu. Vznikala jako příklad moderní architektury. Po dokončení stavby v srpnu 1906 ji Jurkovič otevřel Výstavou architektury a uměleckého průmyslu. Touto akcí chtěl široké veřejnosti představit model moderního domu a moderního vybavení interiéru, který by pak návštěvníci mohli následovat. Jurkovič s rodinou bydlel ve vile pouze do roku 1919, pak odešel na Slovensko.

    V roce 2006 byla vila vykoupena státem a pod správou Moravské galerie v Brně začala její proměna na muzeum, jež se po celkové rekonstrukci otevřelo veřejnosti roku 2011. V místnostech původního salónu, ložnice a dětského pokoje v přízemí vily a také v prvním patře v ateliéru a pracovně jsou výstavní prostory určené jednak pro stálou expozici Dušan Jurkovič. Architekt a jeho dům, jednak pro krátkodobé výstavy zaměřené na design a architekturu. Návštěvníkům je k dispozici také badatelna, nabízející výběr literatury a materiálů týkajících se bezprostředně Dušana Jurkoviče a jeho díla.

    49°12'23.63"N; 16°34'33.79"E
    Památník Leoše Janáčka

    Památník Leoše Janáčka

    Dům hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928) a celý areál bývalé varhanické školy na rohu ulic Kounicovy a Smetanovy je vedle augustiniánského opatství nejdůležitějším místem v Brně spjatým s životem a tvorbou této světoznámé osobnosti. Janáček se narodil v Hukvaldech, avšak již ve svých jedenácti letech přišel do Brna a zůstal tomuto městu věrný až do své smrti.

    Janáček se do svého nového domku nastěhoval v roce 1910 a právě zde vytvořil svá světově nejproslulejší díla. Po uvedení opery Její pastorkyňa v Národním divadle v Praze v roce 1916 se již dvaašedesátiletý Janáček konečně dočkal uznání, a to nejen v českém, ale i v celosvětovém měřítku. Zahradní domek i přilehlé prostory školy se staly místem zrodu nejslavnějších Janáčkových děl, která se ve 20. letech mohla směle měřit s výtvory mladých avantgardních skladatelů.

    V domku Leoše Janáčka je ke zhlédnutí skladatelova pracovna, jejíž vybavení se dochovalo v původní podobě do dnešních dnů. Ve středu místnosti stojí vzácný skladatelův klavír, který jej provázel téměř celým tvůrčím životem.

    V přízemí budovy bývalé Varhanické školy se nachází Janáčkův archiv, kde se dochovaly skladatelovy autografy, Janáčkova knihovna, korespondence i dokumenty vztahující se k historii samotné školy.

    49°12'5.66"N; 16°36'8.35"E
    Vila Tugendhat

    Vila Tugendhat

    Vilu manželů Grety a Fritze Tugendhatových navrhl v letech 1928–1929 německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Pozemek v brněnské rezidenční čtvrti Černá Pole byl součástí Gretiny rodičovské, tzv. Löw-Beerovy vily a vila Tugendhat byla umístěna v jeho horní části.

    Vila Tugendhat je unikátní umělecké dílo ve smyslu konstrukce, prostorového uspořádání, interiérového vybavení, technického zázemí a začlenění do přírodního rámce. Do domu se manželé Tugendhatovi nastěhovali v prosinci 1930, strávili v něm pouze osm let. Na počátku října 1939 byl dům konfiskován gestapem a od ledna 1942 se stal majetkem Německé říše.

     

    V letech 1981–1985 proběhla první obnova a rekonstrukce vily, nicméně až v roce 1994 byla vila převedena do správy Muzea města Brna a zpřístupněna pro veřejnost. V srpnu 1995 byla vila Tugendhat prohlášena Národní kulturní památkou a v prosinci 2001 byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 2010–2012 proběhla druhá památková obnova a restaurace vily, cílem projektu byl maximální návrat k originálnímu stavu domu, kdy zde žila rodina Tugendhatových.

     

    Dnes slouží vila Tugendhat jako unikátní ukázka moderní světové architektury a kromě komentovaných prohlídek pro veřejnost se zde konají koncerty vážné hudby, promítání filmů a další společenské a kulturní události.

    49°12'25.81"N; 16°36'57.81"E
    - - - - -
    Hodnocení návštěvníků 100%
    Re: jedinečný zážitek
    Villa Tugendhat
    Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici

    Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici

    Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici představuje dílo jednoho z nejvýznamnějších architektů a designérů první poloviny 20. století. Josef Hoffmann (1870–1956) svůj rodný dům chápal jako místo svých nejcennějších vzpomínek, kam se rád vracel. V roce 1907 dům upravil, interiéry nechal vymalovat barevnými ornamenty, kterými byly ve stejné době také dekorovány stěny v prodejních prostorách Wiener Werkstätte ve Vídni.

    Pokoje vybavil nábytkem z Vídeňských dílen WW, použil však i některé staré kusy po rodičích, nově čalouněné moderními textiliemi z produkce WW.

    V současnosti je v domě stálá expozice Josef Hoffmann. Inspirace a každoročně jedna sezónní výstava představující dílo některého světově významného tvůrce z oboru architektury, designu či volného umění (v minulosti např. Adolf Loos, Donald Judd, Stanislav Kolíbal, Friedrich Kiesler).

    Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici je společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a MAK — Rakouského muzea užitého umění / současného umění ve Vídni.

    49°18'14.52"N; 15°40'44.33"E
    Dům Gustava Mahlera

    Dům Gustava Mahlera

    Gustav Mahler (1860–1911), jeden z nejproslulejších světových hudebních skladatelů a dirigentů moderní doby, žil v dnešním Domě Gustava Mahlera do roku 1875, kdy odešel na vídeňskou konzervatoř. Na průčelí domu byla v roce 1960 odhalena pamětní deska v rámci oslav 100. výročí Mahlerova narození.

    V současné době objekt provozuje město Jihlava. Po rekonstrukci výstavních prostor byl Dům Gustava Mahlera slavnostně znovuotevřen v září 2008. Druhá etapa rekonstrukce se uskutečnila v roce 2009. Tím se otevřely návštěvníkům další prostory domu a nové expozice. V domě je k vidění stálá expozice o Gustavu Mahlerovi. Prostor v domě je také věnován osobitým dílům výtvarnice a módní designérky They Wetner, příbuzné Gustava Mahlera. V domě jsou dále pravidelně pořádány doprovodné výstavy. K dispozici je také knihovna a zároveň badatelna, kde je možné získávat a rozšiřovat si informace o Mahlerovi, jeho současnících a době, ve které Mahler žil.

    49°23'37.01"N; 15°35'28.7"E
    Stálá expozice Alfonse Muchy

    Stálá expozice Alfonse Muchy

    Expozice Alfonse Muchy je umístěna v raně renesanční nárožní budově, která je nejstarším domem na náměstí. V jeho zadním traktu se Alfons Mucha v roce 1860 narodil. Do roku 1850 sloužila budova jako radnice, potom jako sídlo okresního soudu. V letech 1992–2002 prošla náročnou rekonstrukcí.

    Výstava má název „Ivančický rodák Alfons Mucha 1860–1939“ a vyjadřuje celoživotní vztah umělce k rodnému městu. Exponáty jsou rozčleněny do čtyř místností. Ve velkém sále je umístěna Muchova malířská a grafická tvorba. Jsou to především pracovní studie aktů, velké skici ke Slovanské epopeji nebo předlohy pro vitráž okna katedrály sv. Víta v Praze.

    Životopisná data a fotografie najdeme v místnosti, jejíž dominantou je Muchova bronzová busta. Jsou tu vystaveny i osobní věci a kopie dokumentů. Místnost s korespondencí nejlépe zachycuje Muchův neustálý kontakt s rodným městem. Ozdobou jsou jeho prvotiny a obrazy z mládí – portréty, věž kostela, umělcem ztvárněná titulní strana desek obecní matriky a také první československé známky, které vytvořil.

    Fotomístností můžeme nazvat poslední oddíl výstavy. Je tu 63 fotografií, které Mucha sám zhotovil jako studijní předlohy pro svá díla.

    V přízemí Památníku sídlí Kulturní a informační centrum Ivančic a je zde také umístěna Expozice dalšího významného rodáka – herce Vladimíra Menšíka.

    49°6'4.56"N; 16°22'36.05"E
    MAK — Rakouské muzeum užitého umění / současného umění

    MAK — Rakouské muzeum užitého umění / současného umění

    MAK je jedno z nejvýznamnějších muzeí svého typu na světě, které bylo založeno roku 1863 pod názvem k .k. Österreichisches Museum für Kunst und Industrie (c. k. Muzeum umění a průmyslu). Slavnostní otevření proběhlo 12. května 1864. Ovšem v dnešní budově, vystavěné v renesančním stylu podle plánů Heinricha von Ferstela na Stubenringu, se muzeum nachází až od roku 1871. Roku 1938 byla instituce přejmenována na Staatliches Kunstgewerbemuseum in Wien (Státní uměleckoprůmyslové muzeum ve Vídni) a od roku 1947 nese současný název Museum für angewandte Kunst.

    MAK představuje spojení minulosti a budoucnosti, které se prolíná jeho obsáhlými sbírkami, tematicky zaměřenými výstavami a rozsáhlým programem. K nejvýraznějším rysům patří snaha propojovat oblast užitého umění, designu, architektury a současného umění především v rámci sezónních výstav. Stálé expozice dávají nahlédnout do rozsáhlých oblastí a zviditelňují tak historii a mnohost užitého umění, bohatství forem a materiálů.

    MAK je vnímán jako místo poznání, shromažďování, bádání, uchovávání a zprostředkování, setkání, interakce a interkreativity. Neméně důležité je jeho propojení v rámci hranice přesahujících aktivit, mezinárodního dialogu s designéry, umělci a architekty.

    48°12'27.31"N; 16°22'53.57"E